VŠEOBECNÉ DOTAZY

1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?

V otevřené výzvě (platí pro HROVA1A i HROVA1B) má organizace, která je v dané výzvě oprávněným žadatelem, možnost podat pouze 1 žádost o grant.

2. Režijní výdaje - z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu projektu?

Nepřímé (režijní) výdaje jsou veškeré způsobilé výdaje, u kterých příjemce prostředků nemůže určit, že jsou přímo přiřaditelné k projektu, ale lze je v jeho účetním systému identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Pokud jednotlivý výdaj nebo jeho část lze přímo přiřadit k projektu, může být zařazen do rozpočtu mezi přímé výdaje.

V případě zvolení metody výpočtu režijních výdajů ve formě paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance se celková výše režijních výdajů projektu počítá jako max. 15 % všech projektových mzdových nákladů, uvedených jak v kapitole Management, tak v kapitole Služby. Při zařazení položky do rozpočtu projektu je nutné zohlednit kapitolu. Zahrnuje-li projekt mzdové náklady jak v kapitole Management, tak kapitole Služby, je nutné postupovat následujícím způsobem. Ze všech mzdových nákladů na zaměstnance (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) v kapitole Management vypočtete max. 15 % a tuto částku (zaokrouhleně na celá čísla dolů) vložíte do položky „režijní výdaje managementu‘‘. Následně v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje“, jejíž výše bude vypočítána ze mzdových nákladů zaměstnanců evidovaných v kapitole Služby.

Pokud využijete metodu paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů, pak se částka režijních výdajů počítá jako max. 25 % všech přímých nákladů projektu bez subdodávek. Přímé náklady jsou veškeré výdaje spojené s implementací projektu, které mohou být zaúčtovány a přiřazeny přímo k projektu (např. osobní výdaje na zaměstnance, cestovní výdaje, účastnické poplatky, výdaje na hmotný i nehmotný nový či použitý majetek, spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu).

Subdodávky jsou takové služby, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zajišťovány přímo konečným příjemcem či partnerem projektu, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Položku „režijní výdaje“ je nutné evidovat v kapitole Služby.

Volba metody výpočtu režijních výdajů je na žadateli. Je-li do projektu zapojen větší počet zaměstnanců hrazených z rozpočtu projektu, jako finančně výhodnější může být uplatnění paušální sazby ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance. Při menším počtu subdodávek (veřejných zakázek) v rámci projektu může jako vhodnější vycházet uplatnění paušální sazby ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů.

3. Jaké jsou podmínky předfinancování?

Žadatel může požádat o zálohu na financování projektu do výše max. 60 % požadovaného grantu, přičemž svůj požadavek na zálohové financování v žádosti o grant zdůvodní.

Žadatel uvede celkovou částku požadované zálohy a zdůvodní požadavek na zálohové financování. S ohledem na neinvestiční charakter výzev HROVA1A a HROVA1B musí být částka investiční zálohy vyplněna jako nulová.

4. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?

Hodnoticí proces se skládá z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli z hlediska kvality, 3) projednání a výběr žádostí Hodnoticí komisí, 4) verifikace celého procesu hodnocení ze strany Ministerstva financí, po kterém následuje schválení vybraných projektů.

Tento proces řádově trvá 5-6 měsíců. Datum pro zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit nejdříve za 6 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy.

5. Lze v průběhu realizace projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?

Změny ve schváleném rozpočtu projektu je možné za stanovených podmínek a pravidel uskutečnit. Obecně existují 2 typy změn rozpočtu, nepodstatná a podstatná. Nepodstatné změny uvádí konečný příjemce v příslušné průběžné monitorovací zprávě, podstatnou změnu je třeba řešit v rámci změnového řízení v IS CEDR. V případě nejasností je lepší změny předem konzultovat se Zprostředkovatelem programu a předejít tak případnému vzniku nezpůsobilých výdajů. Podrobné informace o typech změn a způsobu jejich administrace jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

6. Jaké povinnosti má příjemce grantu ve vztahu k publicitě svého projektu?

Konečný příjemce je v průběhu realizace projektu povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity související s projektem. Konečný příjemce je dále povinen poskytovat informace o projektu na nově zřízených webových stránkách projektu, popř. na prostřednictvím specializované webové stránky na stávajícím webu organizace konečného příjemce, a to v sekci věnované projektu, v českém jazyce. Alternativně je možné informace o projektu zveřejňovat prostřednictvím profilů na sociálních sítích. U projektů s grantem vyšším než 3 900 000 CZK, je konečný příjemce povinen vytvořit webové stránky projektu (jako samostatnou sekci věnovanou projektu na stávajících webových stránkách organizace nebo jako samostatné webové stránky projektu), a to v českém i anglickém jazyce, přičemž je možné opět alternativně zveřejňovat informace o projektu prostřednictvím profilů na sociálních sítích.

K VÝZVÁM HROVA1A a HROVA1B

7. Je možné hradit mzdu romského poradce včetně zákonných odvodů z rozpočtu projektu? Jestli ano, z jaké položky rozpočtu?

Ano. Mzdové náklady romského poradce včetně zákonných odvodů je možné evidovat v položce zařazené do kapitoly Služby v podrobném rozpočtu projektu.

8. Jak zapracovat personální náklady do rozpočtu projektu?

Personální náklady na manažerské pozice, které se starají o řízení a chod projektu, musí být vedeny pod kapitolou rozpočtu Management.

Personální náklady na všechny ostatní relevantní pracovní pozice (např. romský poradce, odborný garant, expert, romský koordinátor, aj.) musí být vedeny v rozpočtové kapitole Služby. V souvislosti s personálními náklady upozorňujeme, že je nutné do rozpočtu uvádět superhrubou mzdu.

9. Jaká je minimální délka trvání projektu? Jaký je požadavek na dobu trvání pracovní smlouvy s romským poradcem v rámci projektu? Jak je to následně s udržitelností projektu, musí být smlouva prodloužena i po ukončení projektu?

Minimální délka implementace projektu je 2 roky. Neexistuje požadavek na dobu trvání pracovní smlouvy romského poradce v rámci implementace projektu (v souladu se zaměřením výzvy je ale žádoucí realizovat aktivity trvalejšího charakteru, tedy i pracovní místo romského poradce by mělo být trvalé, tj. placené z grantu minimálně 1 rok).       

Pokud je v rámci projektu v jakékoli míře hrazena pozice romského poradce, musí být dle podmínek výzvy a požadavku na udržitelnost projektu romský poradce zaměstnán na min. poloviční úvazek po dobu dalších min. 2 let od ukončení projektu.

10. Budou-li v rámci projektu hrazena 2 již existující pracovní místa romských poradců a zároveň budou vytvořena 2 nová pracovní místa romských poradců, která místa je s ohledem na udržitelnost projektu nutné následně držet a jak dlouho?

V rámci udržitelnosti je nutné držet všechna místa, která byla z grantu hrazena, a to na minimálně poloviční úvazek po dobu dvou let. V tomto případě bude nutné držet 4 x 0,5 úvazku po dobu dvou let. Počet pracovních úvazků bude nutné zachovat i v rámci udržitelnosti, úvazky tedy nelze slučovat.

11. Je pracovní pozice romského poradce limitována požadovanou úrovní vzdělání?

Nikoliv, pro pozici romského poradce není stanovena minimální úroveň dosaženého vzdělání.

12. Je-li pracovní pozice romského poradce již zřízena např. na poloviční úvazek a navýšíme jej např. na tříčtvrteční úvazek, bude se z projektu hradit pouze rozdíl nebo celá mzda?

Z projektu bude možné hradit celkové mzdové náklady romského poradce.

13. Je možné vytvořit pracovní místo romského poradce např. u NNO nebo jiné organizace?

Nikoliv, pozice romského poradce musí být vždy zřízena v obci s rozšířenou působností, případně v městské části či v městském obvodu (pozice musí být zároveň zařazena do struktury obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu).

14. Je možné pojmenovat pracovní pozici obecněji, nebo je nutné uvádět název romský poradce?

S ohledem na následné výkaznictví preferujeme uvádět přesný název pozice, tedy romský poradce.

15. Existuje-li na obci místo terénního pracovníka (referent soc. věcí), který je hrazen z dotace Úřadu vlády – Podpora terénní práce, je možné hradit toto místo z projektu? Pokud by se jednalo např. o dotované místo na zkrácený úvazek z dotace Úřadu vlády, je možné dokrýt z projektu alespoň navýšení úvazku? Nebo je to dvojí financování?

Vykonává-li pracovník v rámci svého úvazku činnosti terénního pracovníka a současně činnosti romského poradce, mzdové náklady spojené s činnostmi romského poradce je možné hradit z Norských fondů.

16. Je podmínkou, že cílová skupina Mladí dospělí (18-29 let) musí patřit do romské menšiny?

Cílová skupina, resp. koneční uživatelé mladí/dospělí (18-29 let) nepodléhá žádné takové podmínce. Další cílové skupiny jsou jasně definovány v příloze 8 Pokynu pro žadatele.

17. Je možné pořídit krátkodobý majetek např. na vybavení kanceláře romského poradce?

Pokud nebude v souladu s platnou legislativou (zejména Zákonem č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů a Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví) tento majetek veden ve vašem účetnictví (případně daňové evidenci) jako investiční, je to možné.

18. Můžeme vytvořit nové pracovní místo romského poradce v organizaci, která není partnerem projektu?

Nikoliv, pozice romského poradce musí být vytvořena ve struktuře ORP (popř. městské části nebo městského obvodu; viz otázka č. 13), která je buď v roli žadatele, nebo partnera projektu.

AKREDITOVANÝ KURZ (Výzva HROVA1B)

19. Bude-li jednou z aktivit vytvoření akreditovaného vzdělávacího kurzu, musí jít na školení pouze ti poradci, jejichž pozice nově vznikla, nebo i stávající poradci a ostatní zaměstnanci veřejné správy?

Školit se mohou i další osoby.

20. Musí být kurz vytvořen a akreditován v rámci projektu, nebo mohou být osoby proškoleny v již existujícím kurzu?

Takto specificky zaměřený kurz v současné době v ČR neexistuje, mělo by se tedy jednat o nově vytvořený akreditovaný kurz.

21. Může získat akreditaci vzdělávacího kurzu pro romské poradce či zaměstnance veřejné správy (Akreditace podle § 117 a následující zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) také přímo žadatel (obec s rozšířenou působností, hl. m. Praha, kraj)?

Akreditaci vzdělávacího kurzu může získat i žadatel. Podmínkou pro získání akreditace je živnostenský list s obsahovou náplní činnosti - Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.

PROJEKTOVÉ PARTNERSTVÍ

22. Je možné figurovat jako partner ve více projektech?

Partnerská organizace může figurovat jako partner projektu v rámci více žádostí o grant předložených ve výzvách HROVA1 a HROVA2.

Je však nutné vzít na vědomí, že hodnoticí komise může během hodnocení projektů nedoporučit žádost k financování s ohledem na zamezení duplicitního financování stejných aktivit, případně významných překryvů aktivit projektu.

Příklad: Podá-li v rámci výzvy žádost o grant nezisková organizace A v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 1) a dále je v rámci této výzvy předložena žádost o grant ze strany neziskové organizace D v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 2), hodnoticí komise má možnost jednu z daných žádostí nedoporučit (je-li charakter obou projektů obdobný). Hodnoticí komise může nicméně oba projekty vyhodnotit jako přínosné a doporučit je ke schválení, pak by město M jako partner projektu bylo zapojeno do realizace ve více projektech.

23. Je povinné partnerství se subjektem z Norska?

Partnerství se zahraničním partnerem z Norska není v případě výzvy HROVA1 ani HROVA2 povinné. Projekty v rámci obou výzev musí být povinně realizovány v partnerství s českými subjekty stanovenými výzvou. Zapojení dalších partnerů do projektu včetně zapojení subjektů z Norska je pak dobrovolné a odvíjí se od potřeb projektu.

24. Může být městská část hlavního města Prahy žadatelem, případně partnerem projektu?

Ano, městská část hlavního města Prahy může být oprávněným žadatelem u výzvy HROVA1B – Budování kapacit romských poradců. U výzvy HROVA1A – Podpora romských platforem v krajích a na místní úrovni, může být městská část hlavního města Prahy v roli partnera projektu.