Zvolte si oblast:

Kvůli nesprávné spotřebě klesá účinnost antibiotik. S osvětou pacientů i lékařů pomůže projekt podpořený z Fondů EHP a Norska.

oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace
oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace

Vydáno

Antibiotika předepsaná pro léčbu virových onemocnění, například na chřipku, nadměrné používání širokospektrálních antibiotik anebo naléhání ze strany pacientů na užití těchto léků. To vše vede k nárůstu takzvané antibiotické rezistence, která má v Evropě na svědomí každoročně přes třicet tisíc mrtvých. V Česku má pomoci projekt Státního zdravotního ústavu podpořený z Fondů EHP a Norska na osvětu pacientů a lékařů.

Pokud by nedošlo ke změně, v roce 2050 by ročně mohlo zemřít až 10 milionů lidí v důsledku infekce vyvolané multirezistentními mikroorganismy. Uvádí to projekce Světové zdravotnické organizace. Odolné mikroorganismy by se tak staly jednou z nejčastějších příčin smrti a předstihly by i rakovinu nebo kardiovaskulární onemocnění.

Zlepšení situace brání neznalost a nedostatek zpětné vazby. Podle průzkumů České lékárnické komory se přibližně každý pátý český občan mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti nachlazení a chřipce. Problémy jsou i u lékařů. „Studie ukazují, že až polovina indikací antibiotik je nesprávných. Nadužívají se zejména takzvaná širokospektrá antibiotika. Důvodů proč tomu tak je existuje více. Jejich podávání je často jednodušší, širší spektrum účinnosti navozuje i dojem možného lepšího léčebného efektu. Z hlediska vzniku odolnosti bakterií jsou ale rizikovější. Pro každou infekci máme takzvané antibiotikum volby, což je lék, který by měl být primárně předepisován, protože je pro danou infekci nejlepší,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika ze Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková. Navíc náklady na nesprávné užití antibiotik pro systém zdravotního pojištění se odhadují na jednu miliardu korun ročně.

Zvrátit nepříznivý trend by měl projekt Státního zdravotního ústavu podpořený z Fondů EHP a Norska. Právě v Norsku se spotřebuje nejméně antibiotik na světě a česká strana tak může využít i zkušenosti norského partnera. “Pětiletý projekt odstartuje na začátku příštího roku a poběží přibližně do konce roku 2023. Je na něj vyčleněno takřka 68 miliónů korun,” uvedl Petr Čermák z Odboru evropských fondů a investičního rozvoje Ministerstva zdravotnictví.

Projekt se zaměří především na rozsáhlou informační kampaň pro širokou veřejnost, která se u nás dosud neuskutečnila. Data z jiných zemí, kde již podobné osvětové aktivity dělaly, jako například Francie, ukazují výrazné snížení předepisovaných antibiotik v respirační sezóně - zejména na podzim a v zimě. Vzniknou webové stránky kampaně a dále půjde o komunikaci na sociálních sítích, on-line reklamu i propagaci v televizi, rozhlasu a tisku. Důležitou cílovou skupinou budou rodiče dětí.

Druhá část projektu se zaměří na lékaře. Tým profesionálů pro ně zpracuje odborná doporučení na používání antibiotik, se kterými se seznámí na seminářích napříč Českem. Bude proškoleno na sedm set lékařů. Vybraní lékaři pak dostanou zpětnou vazbu ohledně předepisování antibiotik v jejich vlastní praxi. Pro podporu správného předepisování budou také vyškoleni regionální koordinátoři. Očekávaným výsledkem je zlepšení praxe předepisování a užívání antibiotik s cílem zastavit stoupající trend jejich spotřeby.